5

Miniatury: Krátká zastavení

Krátká zastavení

 

     Krátkou ulicí otřásá nervózní troubení. Koukám, co se děje. Takřka uprostřed stojí auto. U jeho otevřených dveří si dvě ženy navzájem ukazují dětské oblečky. Rozkládají je v rukou, obracejí ze strany na stranu. Divoce gestikulujícího řidiče za předním sklem dodávky nevnímají.

 

***

5

     U Volyňky stojí dívka v džínovém kabátku a s barevným šátkem na krku. Zpod kapuce jí prosvítají blond vlasy. Je prosté všední ráno, chumelenice se snáší a ona tu sama krmí kachny. Zimu tu přečkávají čtyři rozkošné párečky. Hned si zapisuju haiku:

 

Hejno kachen –

mezi sněhovými vločkami

padají kousky chleba.

 

     Dvě děti se rozbíhají. Chlapec je rychlejší, holčička se školní brašnou trochu zaostává, klouže jí to. Nakonec oba stojí vedle dívky a dívají se dolů do proudu říčky.

 

***

 

     Jdu si koupit pod most párkový salát. Těším se, že si sednu na kámen a budu pozorovat proud Volyňky. Teče a přesto stojí na místě. Běží a setrvá v přítomnosti.

     Pod mostem potkávám podroušeného chlápka s rudou a poněkud oteklou tváří. Na zádech nese omšelý batoh. Usměju se na něj.

     „Promiňte, pane,“ zastavuje se. „Jel jsem stopem a jsem krapet… trinken.“

     Aha, bude chtít almužnu, myslím si, ale on se ptá: „Co máme za měsíc? Je duben?“

     „Leden, kamaráde, leden.“

     „Já kvůli počasí,“ usmívá se chlápek a alkohol z něj táhne. „Není to tak dlouho, pršelo, teď ta záplava sněhu.“

 

 ***

 

     A už jsem doma. Dvě vnoučátka se pozorují. Sedmiměsíční Benjamín leží na bříšku v postýlce. Již více než roční Emička stojí, drží se za příčky ohrádky a dívá se na chlapečka. Oba spolu žvatlají tajemným jazykem. Jeho nesrozumitelnost je však jen zdánlivá. Důležitá je dikce. Hlas prozrazuje náladu, údiv, veselí, projev energie, křik plný nadšení.

     Benjamín si hraje s tenisákem. Emička protáhne ruku příčkami. „Da,“ řekne, a to znamená: Dej mi to. Benjamín přichází o tenisák, ale Emička mu nabízí náhradu. Chrastítko. „Da!“ podává mu ho a Benjamín ho hned uchopí a chrastí a chrastí, směje se. 

 

 

{gallery}vimperk/2018/01_leden/miniatura_leden{/gallery}

 

Text a foto: Roman Szpuk

 

 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

 

1. Loučení s Friederike

 

 


 

 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :

 

 

 

1. Uplakaný čert

 

2. Hrušky 

 

3. Vánoční vzpomínka

 

4. Co všechno ten nástroj dovede

 

5. Nešahej na ten sníh

 

6. Otto Hrdina

 

7. V údolí Losenice 

 

8. Pavoučice sněžná

 

9. Šla Kačenka podle vody

 

10. Vzpomínka na Krýmuse

 

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

 

12. Letící oblaka

 

13. Pan Kodýdek

 

14. Cesta pulsu

 

15. Život a smrt

 

16. Deštníky

 

17. Poklady

 

18. Krucifixy

 

19. Velikonoční vejce

 

20. Koza v kapli

 

21. Kolečka vypálené trávy 

 

22. Boubínská noc

 

23. Ovečky

 

24. Bratři Kazarovi 

 

 25. Domov

 

26. Táta

 

27. David je fatalista

 

28. Noční bouřka na Boubíně

 

29. Fenka a okoun

 

30. Duha

 

31. Cestou z Najmanky na Radost

 

32.Žluna

 

33. Rehabilitace

 

34. Bez střechy

 

35. Jako bílý šátek

 

36. Nepoučitelní

 

37. Dobršská brána

 

38. Hvězdy a psík

 

39. Malá ťapkající holčička

 

40. Zářijové plody 

 

41. Buchingerův dvůr 

 

42. Pouť na Luzný

 

43. Jaké má oči? 

 

44. Nejmanka u Hrbu 

 

45. První sníh 

 

46. Úplňková noc

 

47. Jepice

 

48. Herwart a Empedokles

 

49. Dálky na dosah 

 

50. Lidská zima

 

51. Gráve Gabréta

 

52. Flöhturm

 

53. Blízkosti opuštěných

 

{jcomments on}