4

Miniatury: Květina nezradí svůj květ

Květina nezradí svůj květ

 

     Čekám Na Knížecí na šumavský spoj. Kroky mě zavedly za ulici, do míst, kde rostou jen keře a kde se všude válí odpadky. A tady kvete zapomenutá mydlice lékařská. Jak se tu vzala? Těžko říci, možná tu kdysi byla nějaká zahrada. Rajská zahrada?

 1    Zbyla z ní pustina plná plechovek, igelitů a lejn. Mydlice lékařská je trochu ušmudlaná, ale sama sebe nezapře. Nenaříká si na prostředí, ve kterém vzešla. Nenechá se jím zlomit. Rozvíjí v sobě svůj hrdý půvab, i když ji tu těžko někdo bude obdivovat. Navěky, co bude mydlice vyrůstat, ponese v sobě vzpomínky na rajskou zahradu, kde mohla být tak, jak ji zamýšlel Nejvyšší, stejně jako orchidej, jako sedmikráska. „Svět je louka a lidé jsou kytičky, které na ní mají své místo,“ napsal kdosi před mnoha lety na zábradlí Nuselského mostu. Bylo to ještě v době, kdy se odtamtud vrhali sebevrahové.

     Jak málo se můžeme měnit. Přesto se snažíme přizpůsobit požadavkům doby. Květina to nemá zapotřebí. Nezradí samu sebe. Nepotřebuje se zavděčit, buď je potěšením taková, jaká je, nebo ji vykopou ze země a pohodí na hromadu ke spálení.

 

***

 

     U Volar na Stögerově Huti žijí bratři Klišíkové. Ondra kdysi maloval zajímavé obrazy. Pak se na chalupu nastěhoval démon alkohol, usurpátor, se kterým jsem se i já seznámil důvěrněji, než bylo třeba. Ondra už nemaluje, obrazy dílem rozdal, dílem poničil. Tři ještě visí u Klišíků na zdi. Jsou trochu zaprášené, ale barvy mají stále živé. I to jsou květy, které nemohou zapřít sebe sama.

     Podobné květy vídám v očích starých či vážně nemocných lidí, které jsem kdy navštívil. Ač síly odcházejí a tělo chřadne, žije-li duch, poznával jsem v nich něco trvalého, co touží být přeneseno přes hranici smrti. Je to oheň člověka, stále stejný plamen, lesk, barva, vše, co se kdysi těšilo plné kráse a co v přestrojení za dočasnou bezmoc čeká na zavolání jménem.

     „Někdy má stará babička zapalovala pomocí chuchvalců koudele nad plamenem líný dým, který stoupal podél černého krbu“ vzpomíná můj oblíbený filosof Gaston Bachelard. „Lenivý oheň nespálí vždy najednou všechny elixíry dřeva. Kouř jen nerad opouští zářivý plamen. Plamen měl toho ještě tolik spálit. I v životě je toho tolik třeba znovu roznítit.“  

 

4

 

{gallery}vimperk/2018/07_cervenec/dalminiaturka{/gallery}

Text a Foto: Roman Szpuk 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 


 

1. Loučení s Friederike

2. Krátká zastavení   

3. Oheň tání 

4. Nesouvislý dialog  

5. Něžné objetí

6. Mráz a srdce

7. Tichá křídla

8. Co si myslí planety 

9. Bezejmenný potok 

10. Pouť okolo andělky 

11. Město je jiné 

12. Osamělci 

13. Staří a mladí 

14. Zpáteční cesta 

15. Chodím furt v pantoflích 

16. Toto místo 

17. Celé jaro  je erotické  

18. Na Brantlové dvoře

19. Socha Rodina 

20. České středohoří a Šumava 

21. Hýlové a blesk  

22. Bělásek a děti  

23. Omývání barev 

24. Bolest křídel  

25. Slunovratova noc 

 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :

  

1. Uplakaný čert

2. Hrušky 

3. Vánoční vzpomínka

4. Co všechno ten nástroj dovede

5. Nešahej na ten sníh

6. Otto Hrdina

7. V údolí Losenice  

8. Pavoučice sněžn 

9. Šla Kačenka podle vody

10. Vzpomínka na Krýmuse

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

12. Letící oblaka

13. Pan Kodýdek

14. Cesta pulsu

15. Život a smrt

16. Deštníky

17. Poklady

18. Krucifixy

19. Velikonoční vejce

20. Koza v kapli

21. Kolečka vypálené trávy 

22. Boubínská noc 

23. Ovečky

24. Bratři Kazarovi  

25. Domov

26. Táta 

27. David je fatalista

28. Noční bouřka na Boubíně 

29. Fenka a okoun 

30. Duha 

31. Cestou z Najmanky na Radost 

32.Žluna 

33. Rehabilitace 

34. Bez střechy

35. Jako bílý šátek 

36. Nepoučitelní

37. Dobršská brána 

38. Hvězdy a psík 

39. Malá ťapkající holčička 

40. Zářijové plody 

41. Buchingerův dvůr  

42. Pouť na Luzný 

43. Jaké má oči?  

44. Nejmanka u Hrbu  

45. První sníh  

46. Úplňková noc 

47. Jepice 

48. Herwart a Empedokles 

49. Dálky na dosah 

50. Lidská zima

51. Gráve Gabréta 

52. Flöhturm 

53. Blízkosti opuštěných

 

{jcomments on}