iSusice.eu |  Ckyne.eu |  iPrachatice.eu |  Stozec.eu |  Vimperk.eu |  Volary.eu |  Zdikov.eu Kamery HumlNET |  Kamery ČHMÚ
  • Vimperský znak


    Vimperský znak




           Je to už více než šedesát let, co jsem se narodil ve vimperské nemocnici a přes všechny kritiky, které zde píši, jsem hrdý občan města Vimperka. Jsem tak starý, že si pamatuji i velkolepou oslavu konanou v roce 1979, kdy tomu bylo právě 500 let od povýšení pouhé tržní osady na královské město. Vimperské náměstí bylo plné krojovaných lidí, tmavé průjezdy domů na náměstí se změnily na zájezdní hostince, probíhaly zde hrané dobové výjevy, k tomu hrála muzika a všude se tančilo, prostě oslava ve velkém stylu.

     

          Naše město má bohatou historii a v minulosti patřilo do majetku takového velikána české historie jako byl Václav IV a dále i předním rodům Českého království jako například Kaplířům ze Sulevic, Malovcům, Rožmberkům, Novohradským z Kolovrat, Eggenbergům či Schwarzenbergům. Tyto rody se postaraly o zvelebení hradu, výstavbu opevnění se čtyřmi branami, přestavbu hradu na zámek a dále se zasloužily o rozvoj města a jeho historický význam. Vimperk byl důležitým článkem Zlaté stezky vedoucí z Bavor do Českého království a na přepravě soli z Německa i značně zbohatl. Na slavnou minulost města navázal a světově ho proslavil náš největší průmyslník, tiskař s přídomkem „Baťa ze Šumavy“, Jan Steinbrener. V neposlední řadě v reprezentaci našeho města stojí například i sklář Wilhelm Kralik a jeho synové.

     

     

           I z těchto důvodů mělo naše město do nedávna ve znaku stříbrnou kvádrovou věž s cimbuřím a černými okny, branou s povytaženou zlatou mříží, a to vše umístěné na červeném poli. Před branou byl vyobrazen stříbrný nakročený dvouocasý lev se zlatou zbrojí a vyplazeným jazykem.

     

     

           Ale historii města přepisují současní mocipáni, a nyní budu citovat z oficiálního webu našeho města:

          „V roce 2020 došlo ke kompletní rekonstrukci a vyčištění městského znaku rukou designéra Matěje Chabery.“ (český designér, spisovatel a fotograf.)

     

     

          Bohužel je to trefné a zároveň smutně výstižné. Došlo k vyčištění historického městského znaku a je úplně jedno z čeho autor vycházel při svém návrhu a jak ho odprezentoval. Prý se jedná o otevřenou knihu s odkazem na tiskaře pana Steinberenera. Toho pana Steinbrenera z jehož tiskárny je obchod s nábytkem, k jehož poctě nejsou současní mocipáni ochotni utratit ani korunu a jehož domy dokonce demolují.

     

     

          Myslím, že kdyby nový znak města měl možnost posoudit sám pan Steinbrener, tak by pan designer nedostal, jako od současných městských pánů, odměnu 500 000 Kč za odvedenou práci. Při možnostech dnešního rychlého vyhledávání na netu, by se mohlo dokonce ukázat, kde zřejmě našel designér Chabera víc než jen uměleckou inspiraci.

     

     

         Jsem přesvědčen, že zásahy do charakteru a rázu města mají probíhat tak, aby zděděné vlastnictví od našich dědů bylo předáno našim vnukům v takovém stavu, abychom se za provedené změny nemuseli stydět.

     

     

          Nebouráme bezhlavě historické budovy, které se dají zachránit, a když samo město nemá finanční prostředky na jejich opravu, tak je má prodat soukromé osobě, tak jak to mělo učinit např. s jedním z domů pana Steinbrenera (ul. Pasovská čp. 150), který chtěl od města odkoupit pan Bělecký a na vlastní náklady jej zrekonstruovat. Ale protože vedení města musí být za každou cenu „in“, tak se přihlásilo do projektu „vyloučené lokality“, a proto obytný historický dům v hodnotě desítek milionů korun za částku dva miliony korun nechalo zbourat, aby dostalo státní dotaci ve výši 1,5 milionů korun, čímž mohla vzniknout odstavná plocha bez dalšího využití. Chápe to někdo? Město nechá zbourat 12 bytových jednotek, které by se opravily za méně než polovinu ceny, než za jakou byla vytvořena králíkárna z bývalého internátu Lesnické školy, a to nepočítám současné náklady na opravu fasády a střechy, a proč to všechno? Jen aby město splnilo zadání a připojilo se do nesmyslného projektu, který pro Vimperk stejně nic nevyřešil.

     

     

           I když má město vlastního architekta, tak ve Vimperku vznikají takové lokality jako je ulice 1. máje a přilehlá parkoviště, či projekty jako nedávno popsaná šoupačka u České pošty. Město je pro návrat zeleně do ulic města, tak proč je všude pouze asfalt a předimenzované kamenné bulváry? A jako chudobka se v koutku krčí bezúdržbová „zeleň“, jen aby s ní nebylo moc práce. Přiložené foto by se dalo popsat „Jaký pán, takový krám“. Takto si představuje naše vedení města výzdobu radnice. Jsem vystudovaný strojní inženýr, tedy spíš technický než romantický typ, ale použitá výzdoba u vstupu do radnice je i na mne moc a přívětivé to rozhodně není. To skutečně nikomu na radnici nevadí, jak je prezentován vstup do našeho úřadu?

     

     

          Nemyslím si, že by současné vedení města mělo být na něco hrdé, a snad i proto přijalo nový znak, jako důkaz svého maloměšťáctví, které spatřuji zejména ve snaze za každou cenu dosáhnout vyšší společenské prestiže, uznání a být „in“, a přitom jen maskují své postranní úmysly, což je vlastní profit z městské kasy.

     

     

          Tento znak ve mně asociuje dvojité V jako vidle, tedy přesněji čtyřky vidle, a to je i odkaz našim vnukům. Z královského města s hrdým lvem ve znaku, který Vimperk zdobil bezmála 500 let, se za neoddiskutovatelného přispění současného vedení města, stal pouhý „Vidlákov“, a jako důkaz toho i s vidlemi ve znaku města. Doufám jen, že aspoň nové označení našeho města je vratný stav, a že raději oželíme půl milionu korun vyhozené za vidle než být nadále oficiálními občany Vidlákova.

     

     

           S úctou hrdý občan Vimperka

     

    Ing. Milan Pešek
    zastupitel města


          PS.: Socha věnovaná panu Steinbrenerovi by byla levnější než vidle.





    Sdílet