Životní styl
Nevytvářejme si domněnky.
Co to je vlastně domněnka? Proč lidé mají sklon si domněnky vytvářet, uvěřit jim a podle nich také jednat? Kde se berou? Jak s nimi bojovat? A co taková domněnka může vůbec způsobit?
Všichni určitě známe z vlastní zkušenosti situaci, kdy nám na něčem velmi záleží a snažíme se o to, aby se vše povedlo. Nicméně při našem snažení se nám v mysli vyloupne hlodající myšlenka „a co když se to nepovede?! nebo „co když se nám stane něco hrozného?!“. V tu chvíli okamžitě začneme přemýšlet o následcích a už řešíme, jak z té hrůzy ven. Každý den prožíváme situace, které ovlivňují naše chování, názory a postoje. Lidé mají tendenci vše hned zpochybňovat a to třeba jen ve své mysli. Ačkoliv jsou lidé různí, mají své individuální povahové rysy, jsou různé národnosti a různé profese, přesto mají společnou emoci, díky které jsou velmi zranitelní. Tou slabostí je STRACH. Strach o sebe, o svou rodinu, ze ztráty zaměstnání, ze samoty, ze stáří, ze smrti… Naše mysl se horečně zabývá právoplatným rozhořčením a vše v tu chvíli vidíme v nejčernější tmě. Jenže se stresujeme z neexistující situace. Že nevíte, o čem mluvím? Mluvím o myšlenkách na nepříznivé okolnosti, které by se mohli stát, kdyby… Tím si úplně zbytečně vyvoláváme hypotetický stres, který ochromí naší mysl a my jsme sklíčení a vystrašení. Pojďme s takovými domněnkami bojovat.
Co to ta domněnka vůbec je?! Domněnkou nazýváme tvrzení, kterému zcela důvěřujeme, neboť se zdá být pravdivé. Nicméně jeho pravdivost nebyla dokázána ani vyvrácena. Všeobecně lze říci, že domněnka je jakýkoliv názor, mínění, dohad. S domněnkami se setkáváme například v matematice, kde ji nazýváme hypotézou či v právu kde se s ní setkáváme v presumpci či právní fikci. Jak je to ale s domněnkami v běžném životě, které naší mysl postihnou i několikrát denně? Bohužel lidé mají sklon si domněnky vytvářet. Problém je v tom, že bychom byli schopni přísahat na jejich skutečnost. Většinou takovéto dohady ubližují nám i našemu okolí a to kolikrát i nevědomě, nechtěně. Nešťastné jsou v tom, že jsou většinou záporné. Vytváříme si dohady o tom, co ti druzí proti nám dělají, co asi na nás říkají, myslíme si, že nám chtějí ublížit, ovliňujeme tím sebe a své nejbližší okolí a reagujeme tak, že svými slovy nakonec přenášíme jed. Častokrát ještě k ničemu nedojde a my už se v myšlenkách bráníme, obhajujeme, útočíme, zpochybňujeme a hlavně se stresujeme. Jak s tím bojovat? Musíme si uvědomit, že vůbec takové domněnky máme. Kolikrát je vnímáme jako normální součást života. Pojďme hodit tyto pochybnosti za hlavu.
Banální příklad: potkáme na ulici člověka, kterého máme rádi. Ten člověk se na nás podívá, pokyne hlavou a jde pryč. Na základě této krátké situace si můžeme vytvořit spoustu domněnek a tím začne kolotoč, podle kterého si vyvodíme svůj příběh. Začneme přemýšlet a dospějeme např. k názoru, že ten člověk mě už nemá rád, protože byl divný, ani se nezastavil na kus řeči…. A začneme se sami sebe ptát. Co proti mně má? Co jsem mu udělal? Vždyť se ke mně choval jinak… V naší mysli se okamžitě začne vyvíjet vztah. Možná se v tomto fantastickém světě dokonce pohádáme a začneme se nenávidět. Pak přijdeme domů a povíme svým blízkým, co se stalo „dnes jsem potkala Jožku, představ si, skoro se na mě ani nepodíval. Sotva pozdravil a upaloval pryč. Nevíš, co proti mně může mít, kdyť se takhle ke mně nikdy nechoval?…. Jedná se ale o naší fantazii, která je v naší mysli, v našem osobním snu. Veškerý smutek našeho života má kořeny právě ve vytvářených domněnkách a bereme věci osobně. Zamysleme se chvíli nad pravdou tohoto výroku. Celý svět vztahů mezi lidmi je o vytváření domněnek a každý člověk má dar si hned vše brát osobně. Pokračuje to tak, že obvykle svoje domněnky šíříme a vytváříme mnoho emocionálního jedu. Uvědomme si, že výsledkem je pomluva. Pomlouvání je způsobem vzájemné komunikace ve snu pekla a přenášením jedu z jednoho na druhého. Obáváme se požádat o vysvětlení, vytváříme si dohady a věříme, že naše vlastní vysvětlení je pravdivé. Následně pak naše domněnky bráníme a pokoušíme se i dokázat, že jinak to být nemůže. Pamatujme na to, že vždy je lepší klást otázky, než si vytvářet domněnky, protože domněnky nás předurčují k hypotetickému stresu.
Vytvářením domněnek může způsobit i nemalé problémy v osobních vztazích. Často si vytvoříme dohad, že naši partneři vědí, co si myslíme, a že nemusíme říkat, co vlastně chceme. Předpokládáme, že budou dělat to, co my sami chceme, protože jsme přesvědčeni, jak nás dobře znají. Když nedělají, co my bychom po nich rádi, cítíme se zraněni a říkáme si: „Měli to vědět.“ Pro příklad bych uvedla situaci – Manžel se vrátí z práce domů, je unavený a těší se na teplo rodinného krbu. Místo vlídného přivítání se mezi dveřmi dočká rozčílené manželky a neví proč. Možná proto, že si vytvořila nějakou domněnku. Aniž by mu řekla, co chce, vytvoří si domněnku, že manžel ji dobře zná, a proto musí jasně vědět, co ji trápí. Je naštvaná, protože nesplnil její očekávání. Vytváření domněnek ve vztazích zbytečně vede ke spoustě bojů, potíží, hádek a nedorozumění s lidmi, které údajně milujeme.
Máme potřebu vše ospravedlňovat, vysvětlovat a všemu rozumět, abychom se cítili bezpeční. V naší mysli je miliony otázek, které si vyžadují odpovědi, protože existuje tolik věcí, které si nedokáže vysvětlit. I když něco slyšíme a nerozumíme tomu, vytvoříme si domněnky a věřím jim. Vytváříme si všechny druhy domněnek, protože nemáme odvahu klást otázky. Nejčastějším příkladem je, že nás někdo nemá rád, že nám někdo ubližuje, lže nám, podvádí nás, a věříme tomu, i když to není pravda.
Pojďme se naučit vytlačit negativní myšlenky z naší mysli. Je snadné to říci a chápu, že je to těžké. Je to o to složitější, protože jsme častokrát dělali pravý opak. Máme spoustu návyků a rutin, které si ani neuvědomujeme. Prvním krokem je uvědomit si tyto návyky a poté je zapotřebí čin. Konat stále znovu a znovu činy, to posiluje naši vůli a tím si vytvoříme pevné základy, na nichž můžeme postavit návyk nový. Ve chvíli, kdy si mysl nebude uvědomovat negativní myšlenky a naopak začne myslet pozitivně, uvidíme, jak se nám život zázračně promění k lepšímu.
{jcomments on}
(red)
