Holky, pomlázky do ruky!

Velikonoční pondělí, také červené pondělí, den po Zmrtvýchvstání Páně,  se nese ve znamení rituálů, které bývají označované jako “přechodové” – symbolizují  přechod zimy k jaru.  

 

V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob.

O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser. (wikipedia.org)

 

 

pomlazka

Tradice obráceně

Letos  mají holky šanci to klukům oplatit!

Většinou chodí na koledu chlapci a pomlázkou “omladí” dívky. Ale v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok.

 

Pravda je, že kluci i holky můžou “šlehat – mrskat” každoročně – kluci v pondělí do oběda a holky odpoledne.

Ať už u vás proběhnou rituály klasické nebo inovované,  zvolte na pomlázku mladé  proutky, aby  síla a svěžest, která je v nich, opravdu do “obdarovaných pomlazením” přešla 🙂

 

Proč červené pondělí?

Den po  Slavnosti zmrtvýchvstání Páně je  rovněž symbolický –   malovaná vajíčka, kraslice, která děvčata dávají   chlapcům jako odměnu za “mrskut”  mají různou barvu, ale červená je významově nejsilnější – je barvou Kristovy krve.

 

Vajíčka – kraslice

Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název Easter, anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Vajíčko je tedy prastarý symbol života, plodnosti a vděku. Už v dávných dobách se jim přisuzovala magická moc, která se zvyšovala obarvením. Červená barva hrála důležitou roli, neboť je to barva krve a rovněž s ní spojeného života.

Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí.

Tradice dávat velikonoční vajíčko pochází patrně až ze starého Egypta. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení kraslic, který se krajově velmi různí, stejně jako pojmenování. Kraslice je prý slovo východočeské a znamená červené velikonoční vejce. Zvyk zdobení kraslic pochází teprve z druhé poloviny 19. století.

kraslice2

Pomlázka

Pomlázka, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových proutků, měla ženám předat mládí a sílu těchto proutků. Pánové a chlapci by si měli plést z proutků pomlázku nebo tzv. žílu a ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly.

 

Pro každou ženu v minulých letech to byla čest a tzv. staré panny (ženy nad 25 svobodné a neprovdané) měly naději. Vajíčko jako odměna za omlazení znamená symbol nového života, vzkříšení.

 

Potom tedy zapomeňme na Botox a nechme se pořádně vyšlehat na Velikonoční pondělí. Můžeme poučit muže, že správně se šlehá jen mašlemi a po zádech nikoliv po hýždích, jak je u našich koledníků zvykem. (zeny.e15.cz)

 

 

Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek

 

Dnešní koledníci kromě vajíček tradičních a tradičně zdobených dostávají  hlavně vajíčka čokoládová, různé pamlsky, drobné peníze, dospělí i sklenku “ostřejšího”.

 

 

Přejeme ženám a dívkám, chlapům i klukům, aby je vrbové proutky (užité  s mírou) omladily, všem radostné pondělí a příjemný zbytek svátečních dní.

 

logo šumava

{jcomments off}