Duchovní pohled P. Tomase: hledání Cesty

Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratří. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovat budeš bližního svého jako sebe samého! Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili. Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost. Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete. Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem. Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony. Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit. Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému.“

 

List sv. Pavla Galatským, kapitola 5, verše 13-26

 

Začátkem května se v různých městech naší země konaly pietní vzpomínky na osvobození roku 1945. Každý vnímáme svobodu jinak. Pokud ji přirovnáme k televiznímu vysílání, tak někomu stačí, že vysílá pouze jeden kanál. Podobný stav nastal i brzy po roce 1945 v naší zemi, a to ne na 5 let, ale na dalších 40. Zřejmě je do dnešního dne stále dostatek pamětníků, kteří na tuto podobu „svobody“ vzpomínají se steskem. Pokud jsem fanda právě tohoto jednoho kanálu a baví mě jakýkoliv vysílaný program v tomto stylu, tak není divu, že dnešní doba, ve které existuje velká rozmanitost pomyslných kanálů a je na mně, jak a který si v jakou dobu vyberu, je pro takového fandu-jednoho-kanálu skličující. Musí totiž také vedle sebe tolerovat lidi, kteří preferují jiný kanál.

 

Žít v otroctví, tj. koukat povinně na jeden pomyslný kanál, je podstatně jednodušší než život ve svobodě, ve které si musím stále vybírat z bezpočtu více či méně zajímavých kanálů, které soutěží o mou přízeň, můj čas a často i o mé peníze. V této svobodě mohu velmi snadno zabřednout do jiného druhu otroctví, ve kterém se nechám vést svou slabou a nestálou lidskou přirozeností a manipulovat tím či oním kanálem, který začne diktovat můj život.

 

Církev nám vedena Božím Duchem ukazuje, jak žít skutečně svobodným životem. Rýsuje nám určitá pravidla, která k takovému životu nutně potřebujeme. Stává se nám směrnicí a rádcem na cestě. Upozorňuje nás, že je mnoho cest, ale jen jedna Cesta, nebo chceme-li pokračovat ve výše uvedené metafoře jen jeden kanál, který nezotročuje, ale vede ke svobodě. Je to ten nejtišší kanál, který nesoutěží o naší přízeň, ale vyčkává, zda si ho naladíme sami. Jmenuje se Ježíš. Hledá všechny, kdo se lopotí a mají obtíže, aby je občerstvil a posílil na cestu. Nabízí své jho, které netlačí, a své břemeno, které netíží. A vyzývá: učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše pokoj (srov. Mt 11,25-30)

 

Najít ten jeden tichý kanál, který vede ke skutečné svobodě a vysoce kvalitnímu životu není v kakofonii kanálů jednoduché. Zůstat naladěný na tuto frekvenci je ještě těžší. Máme dobrého Pastýře a známe jeho hlas. Je jen potřeba se soustředit, neboť Jeho hlas je tichým, hlas srdce pokorného.

 

P. Tomas